Zřejmě nejde jen o sugesci, že když pomáháte druhým, budete se cítit šťastní. Podle výzkumu je akt pomoci druhým, jako je dávání potřebným, velmi dobrý pro mozek. Ve skutečnosti lidé, kteří pomáhají, často méně často onemocní a žijí déle. [[Související článek]]
Pomáhat druhým je dobré pro mozek
Tento výzkum je iniciativou University of Pittsburgh zahrnující 45 dobrovolníků. Mají na výběr, zda se budou věnovat činnostem, které jsou pro ně přínosem, pomoci přátelům v nouzi nebo společenským aktivitám. Různé volby, různé výsledky. Účastníci, kteří se rozhodli pomoci příteli v nouzi, vykazovali zvýšenou aktivitu v mozku, který funguje jako „centrum odměny“. Zajímavé je, že část mozku, která reaguje na stres zvýšením krevního tlaku a zánětem, ve skutečnosti zažívá pokles aktivity. Nejen pro mozek je známo, že mechanismus pomoci druhým je také zdraví prospěšný, a to zejména z dlouhodobého hlediska. Dobrovolníci zapojení do druhé fáze studie University of Pittsburgh – více než 400 lidí – onemocněli méně často. Další přínosy pro zdraví jsou:
- Zvyšte sebevědomí
- Citlivější na okolní podmínky
- Snížit rizikové chování
- Zbavte se deprese
- Překonání nadměrné úzkosti
Neméně důležité je, že díky zvyku pomáhat druhým se cítíte „závislí“ a chcete dělat to samé. S mnoha výhodami pomoci druhým na vlastní zdraví to znamená, že investování je stejné jako pomoc sobě.
Pomoc druhým, tajemství štěstí
Stále z vědeckého hlediska pomáhá ostatním lidem aktivovat stejné části mozku, které jsou normálně stimulovány při konzumaci lahodného jídla nebo milování. Tato skutečnost byla získána výzkumem pomocí funkční magnetické rezonance nebo technologie fMRI. Když děláte zábavné věci, v mozku jsou aktivní chemikálie, konkrétně endorfiny. Psychologicky je dobré chování, jako je pomoc druhým, stimulem pro produkci endorfinů. Když někdo pomáhá druhým, kteří jsou v nouzi, samozřejmě se dostaví pocit štěstí, protože se cítí užiteční. Zvýší se tedy touha dělat totéž pro ostatní, aby byl život smysluplnější. Kromě toho dobrovolníci, kteří se rádi zapojují do pomoci druhým, žijí déle. To souvisí s
telomery, tedy úplný konec lineární DNA, která se vždy opakuje. Dlouhodobý stres jej zkrátí, což také znamená kratší životnost. Zvyk budovat pozitivní emoce a pomáhat druhým však může přinést
telomery být delší.
Dělá vám pomoc druhým vždy radost?
Ale jsou chvíle, kdy vám pomoc druhým nedělá radost. Co je špatně? Podívejte se na následující body:
Pokud vám pomoc druhým nedělá radost, zkuste zjistit, zda to, co děláte, je v souladu s vašimi zájmy. Je velmi lidské, když se člověk více zajímá o určité aspekty a o ostatní se ve skutečnosti nestará. Když pomáháte druhým, která cesta je nejvíce „volána“, aby se to dalo dělat z celého srdce.
Pomoc druhým jistě vyžaduje něco cennějšího než peníze, totiž čas. O tom, jak se člověk může cítit šťastný, když pomáhá druhým, rozhoduje zřejmě i čas. Ať už tomu věnujete celý život, jednou ročně nebo pár hodin denně.
Byli jste dostatečně proaktivní?
Porovnejte pomoc druhým, když jsou pozváni přáteli, ve srovnání s věcmi, které iniciujete vy. Samozřejmě ten druhý se bude cítit šťastnější, protože je to v souladu s tím, čemu se bude pomáhat, je to také v souladu s hodnotami ve vás samotných. Buďte proto při pomoci druhým proaktivní, ne pouze reaktivní.
Upřímnost při pomoci druhým je také hazardem s tím, zda se poté budete cítit šťastní. Pokud motiv není upřímný, například kvůli získání publicity, prestiže nebo chvály, povede to pouze k pocitům prázdnoty. Tedy pomáhat druhým neznamená jen rozjíždět společenské akce s cílem získat fantastické finanční prostředky. I prosté skutky pomoci druhým, jako je podržení dveří někomu za zády, pomoc staršímu člověku přejít ulici nebo prosté pochválení jinak než fyzicky, mohou ostatním také velmi pomoci. Tak co, pomohl jsi dnes někomu jinému?
